Čerpání dotací v ČR připomíná pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort

Nastavení evropských fondů by mělo lépe reflektovat potřeby českého venkova. Upozornilo na to Sdružení místních samospráv ČR (SMS) v tzv. Vepříkovské deklaraci. S jeho místopředsedou a starostou obce Dolní Studénky Radimem Sršněm (STAN) jsme proto hovořili o tom, jak by se mělo čerpání strukturálních fondů změnit, aby z nich mohl těžit i český venkov.

Co se přerozdělování evropských peněz týče, je český venkov zanedbáván?

Obecně lze říci, že ano, ale úplně stejně jsou zanedbávána například střední města. Vepříkovská deklarace má upozornit na fakt, že politika soudržnosti má sloužit ke sbližování ekonomické úrovně jednotlivých regionů EU, tím pádem má být určena především nerozvinutým regionům, což jsou velmi často právě venkovské oblasti. Analýza dopadů programovacího období 2007-2013 prokázala, že pro Prahu kohezní prostředky neměly žádný význam a nůžky mezi Prahou a Středočeským krajem se rozevíraly, místo aby se sbližovaly. K čemu nám je, když je Praha 6 nejbohatším regionem EU před Římem i Paříží?

Jsem přesvědčen, že nyní je to podobné i u dalších velkých měst. Velká vyspělá města typu Prahy a Brna mají z hlediska samotných principů dotační politiky EU využívat zejména peníze na konkurenceschopnost, pokud čerpají na kohezi, má to být na přibližování úrovně okrajových částí s jádrem. Dlouhodobým mottem Sdružení místních samospráv (SMS) je, že město bez venkova ani venkov bez města nemůže žít, a pro kohezní politiku to platí dvojnásob.

Máme reálné příklady, že v dotačních titulech, kde u nás mají pravidla 72 stran, v Rakousku stačí strany 3.

Co se tedy s evropskými financemi určenými na kohezní politiku děje, když nedochází k naplňování jejich hlavního účelu, tedy sbližování úrovní jednotlivých regionů?

Bohužel už dvě období jsme svědky hodně improvizovaného a nesystémového čerpání vzácných prostředků EU, které já rád přirovnávám k pohádce o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort. Typické je pozdní spuštění, překotné čerpání v jednom až dvou letech a poté dlouhý půst, které naprosto křiví ekonomiku, místo aby ji stabilizovalo a posilovalo. V některých oblastech jsou mnohanásobné převisy, jinde téměř žádné žádosti, ač se toto období tak dlouho projednávalo a údajně se i pečlivě mapovala absorpční kapacita. K tomu tu panuje přebujelá byrokracie, která v ostatních zemích EU nemá obdoby. Jsme zkrátka papežštější než papež. Máme reálné příklady, že v dotačních titulech, kde u nás mají pravidla 72 stran, v Rakousku stačí strany 3. Strategie místních akčních skupin zase mívají ve všech ostatních zemích 20 až 100 stran, u nás 350. Přitom jsme stále jedna Unie.

Požadujeme, aby prostředky EU byly čerpány na opravdu potřebné projekty jednoduše, průběžně, systémově a přinášely vzájemné synergie.

Lépe jsou na tom i v Rumunsku

Máte třeba nějaké srovnání s tím, jak to funguje v ostatních zemích EU?

Řada našich starostů má zkušenosti ze zahraničí a někteří z nás působí i v nejrůznějších institucích a pracovních skupinách EU. Já osobně jsem již 7 let ve vedení Evropské asociace LEADER rozvoj venkova a nově také v evropském Výboru regionů, takže máme poměrně dobré srovnání s ostatními členskými zeměmi EU. Někdy je tristní, že jsou na tom lépe nejen v Rakousku a Německu, ale také například v Estonsku a v lecčem i na Slovensku či v Rumunsku. Požadujeme, aby prostředky EU byly čerpány na opravdu potřebné projekty jednoduše, průběžně, systémově a přinášely vzájemné synergie. A to, že venkov patří ze samostatného principu politiky soudržnosti mezi ty nejpotřebnější, o tom snad ani nelze mít žádných pochyb. Jak jsem zmínil, Česká republika je v mnoha směrech papežštější než papež a jsme skutečnými mistry v tzv. gold-platingu.

Pokud vidíme německý venkov a český venkov, musíme uznat, že je mezi nimi poměrně značný rozdíl. Je to způsobené tím, že německé vesnice mají lepší přístup k evropským penězům?

Německo je zajímavé v tom, že každá spolková země má vlastní operační programy a situace je tak místo od místa výrazně odlišná. V Sasku ale jde například více než 20 % Programu rozvoje venkova prostřednictvím nástroje LEADER a místních akčních skupin, což samo o sobě znamená značně jednodušší administraci projektů a lepší přístup k dotacím. Venkov nejsou jen obce, jsou to i neziskovky a podnikatelé. V takovém Rakousku či Německu je ekonomická prosperita venkova založena na podpoře mikro a malých podniků a lze se inspirovat i řadou inovací. Bohužel ČR patří v podpoře mikro a malých podniků mezi nejhorší v EU. Zavedení vysokorychlostního internetu do všech venkovských oblastí, na který máme vyhrazeno z prostředků EU dokonce 14 miliard, je na pokraji fiaska, a operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) byl zastaven pro obrovské problémy.

Zavedení vysokorychlostního internetu do všech venkovských oblastí, na který máme vyhrazeno z prostředků EU dokonce 14 miliard, je na pokraji fiaska.

Německo nám může být vzorem také v úrovni partnerství mezi městy a venkovem. Integrované nástroje mají být o partnerství v rámci celé aglomerace a podle mě by se v těchto případech mělo rozhodovat konsensuálně. Příkladem je Norimberská metropolitní oblast, kde má každý starosta naprosto rovný hlas a může důležitá rozhodnutí vetovat. Nejedná se o žádný pašalík pro velká města, ze kterého se rozkutálí drobky do okolí. Vždyť Norimberk je tak blízko a tato spolupráce zde funguje již desítky let a to ve všech oblastech, nejen kvůli dotacím. Jsem idealista a věřím, že i u nás je to možné.

Pan náměstek Novotný dokonce veřejně prohlásil, že umaštěné automechaniky podporovat nebude, a přitom právě OP PIK má podporovat mikro a malé podniky.

Snažili jste se prosadit nějaká opatření, která by mohla vést k pozitivní změně?

Sdružení místních samospráv ČR bylo bývalým náměstkem Novotným a ministrem Mládkem opakovaně odmítnuto z členství v pracovních skupinách a v monitorovacím výboru OP PIK s argumentem, že jejich operační program nemá s venkovem nic společného. Pan náměstek dokonce na jedné konferenci veřejně prohlásil, že umaštěné automechaniky podporovat nebude, a přitom právě OP PIK má podporovat mikro a malé podniky. Když tuto historku vyprávím v Bruselu, laici se diví, odborníci žasnou. Rádi bychom ještě i ve stávajícím období prosadili, aby dotace pro malé podnikatele na venkově mohly být rozdělovány i z tohoto programu přes místní akční skupiny, které prokázaly, že to umí. V tomto se jednoznačně shodujeme i s ostatními územními partnery.

Porcování medvěda

A jak vypadá komunikace s ostatními subjekty, které mají k nastavení evropských dotací co říci?

V posledních letech si SMS ČR vybudovalo celkem silnou pozici mezi územními partnery coby hlas venkova a dnes jsme součástí snad všech pracovních skupin, ve kterých se řeší budoucí nastavení fondů EU i regionální politiky jako takové. Za to patří velké díky zejména ministerstvu pro místní rozvoj a svou účast si také snažíme poctivě odpracovat. Každý týden se tak účastníme několika pracovních skupin a snažíme se tam prosazovat naše vize.

Jsem přesvědčen, že dotační prostředky EU nejsou medvědem, který by měl být bezmyšlenkovitě porcován.

Zároveň se již od počátku snažíme sladit pozice se všemi územními partnery, tj. se Svazem měst a obcí, Asociací krajů, Národní sítí místních akčních skupin, Spolkem pro obnovu venkova a Biskupskou konferencí. Jsem přesvědčen, že dotační prostředky EU nejsou medvědem, který by měl být bezmyšlenkovitě porcován, ale měla by existovat vzájemná solidarita mezi jednotlivými partnery, maximální provázanost opatření a synergie všech projektů realizovaných v jednotlivých územích.

Spočívá problém s čerpáním dotací na úrovni české nebo evropské?

Problém je jistě na obou stranách, ale rád bych zdůraznil, že Evropa jsme MY. V tuto chvíli bychom se měli soustředit hlavně na evropskou úroveň, aby nastavení nového programovacího období 2021-2027 bylo k ČR přívětivé a až poté se snažit o jednoduché a efektivní nastavení na úrovni národní.

Dnes je již v některých evropských zemích běžné, že pošta a léky jsou doručovány drony.

Před jakými výzvami český venkov stojí a jak mu s nimi mohou pomoci evropské fondy? 

Český venkov není muzeum, jak ho někteří vnímají, a využití technologií a inovací bude v budoucnosti základním předpokladem jeho rozvoje a spokojenosti obyvatel tam žijících. Asi nechceme, aby se všichni obyvatelé nastěhovali do měst. Podmínkou je samozřejmě zasíťování venkova vysokorychlostním internetem, to je dálnice 21. století. Poté lze využívat moderních technologií – dnes je již v některých evropských zemích běžné, že pošta a léky jsou doručovány drony, v Rakousku dokonce zkouší samo řiditelné mikrobusy, které si přivoláte přes aplikaci, a dopraví Vás do města. Prostředky EU by měly zajistit základní úroveň infrastruktury a života na venkově a propojovat ho a přibližovat městům.