Využití MAS v ČR v novém programovacím období EU

Česká republika bude v novém programovacím období EU vlajkovou lodí ve využití metody LEADER/CLLD pro rozvoj venkova. Rozhovor s prezidentem Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova a 1. místopředsedou Sdružení místních samospráv ČR o využití místních akčních skupin v ČR v novém programovacím období EU.

1. O projektech (zejména) kterého druhu a jak zhruba vysoké finanční náročnosti by v rámci alokace peněz z EU pro tzv. územní dimenzi měly rozhodovat příslušné místní akční skupiny a o projektech kterého druhu a jak zhruba vysoké finanční náročnosti by měly rozhodovat samotné obce? Jste jako SMS ČR vůbec pro to, aby takto byly vyčleněny peníze jen pro projekty obcí?

Tato otázka má dvě dimenze. První z nich je samotné využití místních akčních skupin a nástroje CLLD coby mechanismu pro rozdělování dotací EU pro venkov, tady by se dle mého názoru a vzhledem k předpokládané alokaci mělo jednat o projekty v průměrné výši 500 tis. Kč až 1 milion, maximálně pak ve výši 2 miliony korun. Samozřejmě by se mělo jednat nejen o projekty obcí, ale také o projekty neziskových organizací i podnikatelů, které by vzhledem ke své výši měly být administrovány zjednodušeným způsobem tak, jak je tomu nyní. Druhou dimenzí jsou pak MASky coby žadatel a příjemce dotací, tady si dokážu představit i větší projekty, ostatně MAS je partnerstvím a platformou spolupráce v regionu dle moderních principů kohezní politiky EU a měla by mít možnost realizovat své rozvojové aktivity prostřednictvím většiny operačních programů. V neposlední řadě budou také MASky jedním z klíčových partnerů v rámci územní dimenze jako takové, ať již se jedná o definování a projednávání strategie regionálního intervenčního rámce, tak samotného fungování tzv. stálých konferencí na regionální i celostátní úrovni.

2. Jestliže Svaz měst a obcí ČR požaduje, aby 80 % peněz z EU určených v období 2014+ pro MAS mohly využívat obce do 25 tisíc obyvatel, podle jakého mechanismu přerozdělování těchto peněz by se tak mělo/mohlo dít? Např. měly by i tyto peníze přejít do MAS avšak podmíněně s tím, že mohou být využity pouze na ryze obecní projekty v rámci konkrétní MAS (a případně s jejím „požehnáním“)? Nebo by těchto 80 % mělo být vedeno pod jiným subjektem, který by garantoval, že tyto peníze obce skutečně smysluplně využijí na své projekty – který subjekt by to pak měl být?

Toto je naprosto proti základnímu principu partnerství MAS a v zásadním rozporu s evropskou legislativou. Nařízení EU jednoznačně vyžadují, aby do veřejného sektoru šlo v rámci využití nástroje MAS méně než 50%. Zbytek by měl plynout na projekty neziskových organizací a podnikatelských subjektů. Divím se, že takový požadavek mohl vůbec SMO v rámci předpokladu odbornosti a profesionality této organizace publikovat.

3. Paní ministryně Jourová uvádí, že v minulém programovacím období měly místní akční skupiny k dispozici v průměru na každou z nich zhruba 35 až 55 mil. Kč a že nyní (kdybychom uvažovali o celkové sumě 27 mld. Kč) by to bylo na každou MAS 130 až 150 mil. Kč. I když si samozřejmě uvědomuji, že rozvoj měst a obcí by si s ohledem na zanedbanost z minulého režimu zasloužit ještě větší finanční podporu, nemůžou přece jen takto vysoké částky v sobě skrývat i mnohem vyšší rizika plýtvání, korupce, zpronevěr apod.? Hlásíte-li se tedy za obce a města do 25 tisíc obyvatel o tyto peníze, uvažujete i o tom, co z pozice měst a obcí by se mělo udělat, aby se výše uvedené riziko minimalizovalo?

To riziko tady samozřejmě je, ale jako místopředseda Sdružení místních samospráv ČR mohu slíbit, že jsme odhodláni maximálně pomoci Národní síti místních akčních skupin ČR s osvětou a vzděláváním starostů obcí s tím, jak by MASky měly správně fungovat, jak zabránit možným rizikům spojeným s větší alokací a hlavně přimět starosty k tomu, aby byli aktivními členy partnerství MAS. Tady jednoznačně platí rčení, že „každý řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek“ a je důležité, aby všechny MAS v ČR fungovaly tak, jak mají. K tomu ostatně slouží i proces standardizace MAS, což je takové ISO pro MASky a základní podmínka podpory jejich strategií. Jako prezident Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova, což je organizace zastupující zájmy více než 2200 evropských místních akčních skupin v institucích Evropské unie, bych na tomto místě rád zdůraznil, že z celoevropského hlediska bude v novém programovacím období naše země vlakovou lodí metody LEADER/CLLD co do šíře využití i alokace. Měli bychom tak být příkladem té nejlepší praxe, ne odstrašujícím příkladem, a udělat vše pro to, abychom Evropě ukázali, že Češi mohou být vzorem pro ostatní i v oblasti smysluplného a efektivního čerpání evropských dotací, což se bohužel v tuto chvíli s ohledem na uplynulé programovací období může jevit jako oxymoron

4. Nemůže případné poskytnutí takto vysokých částek vést (připouštím, že je to poněkud absurdní konstrukce z mé strany, leč otázky tohoto druhu se samozřejmě vtírají) k tomu, že opravdu bude nutné ještě více zvýšit kontrolní činnost vůči obcím a že se to jen nahraje tomu, aby NKÚ skutečně rozšířil své pravomoci vůči místním samosprávám?

Rád bych zdůraznil, že průměrná výše projektů, které budou obce realizovat prostřednictvím MAS, bude obdobná, jako v uplynulém programovacím období, zvýšená alokace by měla umožnit podporu většího množství projektů v daleko více oblastech. Jak již jsem zmínil, průměrná výše těchto projektů by sama o sobě neměla umožnit zneužití prostředků, navíc kontrola jejich využití je již dnes řídícími orgány poměrně důkladná.

5. Rýsuje se nějaká dohoda mezi SMS ČR, SMO ČR a MAS, jak toto hypotetické přerozdělení evropských peněz mezi MAS a obce uspokojivě vyřešit?

Já doufám, že to byl ze strany SMO ČR pouze výkřik do tmy, který vezme zpět. Žádnou dohodu, ani hypoteticky, legislativa EU neumožňuje a mimochodem za „porcování“ medvěda, který ještě běhá po lese, jsme byli velmi kritizováni v uplynulém období a Evropská komise si na nás dává velký pozor.

6. nenabízí se jako určité kompromisní řešení i v tom, že i sama ministryně Jourová připouští, že 20, resp. 27 mld. Kč by měla být částka minimální a že někdy po roce 2017, kdy už budeme vědět více o úspěšnosti a smysluplnosti čerpání těchto peněz bude možné případně tuto sumu ještě dodatečně navýšit? Jinak řečeno, i kdyby není nebyla uzavřena dohoda o tom, že z 27 mld. Kč dostanou města a obce 80%, po případném, navýšení celkové sumy by i třeba „jen“ 60 či 70 % pro města a obce bylo v absolutní částce více než 80 % nyní?

Jak již jsem zmínil, jakákoliv hranice vyšší než 50% je proti základním principům metody LEADER/CLLD i evropské legislativě. Pokud se týká celkové alokace, jednání stále probíhají a pevně věřím, že se nám podaří řídící orgány přesvědčit o navýšení alokace pro metodu LEADER/CLLD. Jsem životním optimistou a bojovníkem a věřím, že nakonec zvítězí zdravý rozum a společná snaha nás všech, aby byly evropské prostředky v novém programovacím období 2014 – 2020 smysluplně využity jako dobře poskládané puzzle, nikoliv rozkrájeny jako uherský salám bez vzájemného propojení programů, aktérů a intervencí. Evropské prostředky jsou doplňkovým zdrojem a měly by být využity prioritně na projekty, které spojují a těží ze synergického efektu, nikoliv rozdělují. I proto Evropská unie dává v novém období velký důraz na vazbu město-venkov a partnerství coby jedny ze základních principů dotační politiky. Osobně jsem pro určitou „výkonnostní prémii“ v roce 2017, která by ale měla být např. ve výši 20% a odrážet smysluplnost fungování jednotlivých operačních programů i nástrojů. Na druhou stranu v tuto chvíli je důležité, aby bylo v Dohodě o partnerství i v operačních programech stanoveno, že bude alokováno dostatečné množství prostředků pro efektivní realizaci strategií MAS. Co je psáno, to je dáno, a je ve hvězdách, jaká tu bude vláda v roce 2017.

Zdroj: Ivan Ryšavý, Moderní Obec